Klíšťata jsou nejaktivnější zejména od jara do začátku podzimu a jejich výskyt už dávno není omezený jen na lesy. Běžně se objevují také v parcích, zahradách nebo městské zeleni. Mnoho lidí přitom řeší hlavně samotné odstranění klíštěte, ale méně už myslí na možné dopady v případě komplikovanějšího průběhu onemocnění.

„Většina lidí si pod rizikem spojeným s klíštětem představí několik dnů léčby nebo antibiotika. U části případů ale mohou zdravotní komplikace znamenat delší pracovní omezení, výpadek příjmů nebo zvýšené náklady domácnosti. Právě proto dává smysl myslet vedle prevence také na správně nastavenou finanční ochranu v podobě životního pojištění,“ říká Petr Motáček, specialista na životní pojištění společnosti FinGO.

Klíšťová encefalitida a borelióza nejsou totéž

Přestože jsou obě onemocnění spojena s přisátím klíštěte, jejich průběh i následky jsou odlišné.

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, které může zasáhnout centrální nervový systém. U části pacientů se mohou objevit dlouhodobé následky, například únava, poruchy koncentrace nebo omezení běžných aktivit. Proti encefalitidě ale existuje očkování.

Lymská borelióza je bakteriální infekce, která se nejčastěji spojuje s typickým zarudnutím v místě přisátí. Pokud se nerozpozná včas, může později ovlivnit nervový systém, klouby nebo další části organismu a očkovat se proti ní zatím nedá.

Jak postupovat, když už se klíště přisálo?

Pokud se klíště přisaje, doporučuje se co nejrychlejší a šetrné odstranění. Místo je vhodné vydezinfikovat a několik dní sledovat případné změny na kůži.

Zvýšenou pozornost je vhodné věnovat zejména rozšiřujícímu se zarudnutí, zvýšené teplotě, bolestem hlavy, neobvyklé únavě nebo bolestem svalů nebo kloubů.

Pokud příznaky přetrvávají nebo se zhoršují, je vhodné vyhledat lékaře a zmínit možné přisátí klíštěte.

Obě diagnózy pojištění závažných onemocnění zahrnuje

Životní pojištění může pokrývat jak klíšťovou encefalitidu, tak i lymskou boreliózu v rámci připojištění závažných onemocnění. Samotná diagnóza ale ještě automaticky neznamená nárok na pojistné plnění. Klient musí splnit podmínky stanovené konkrétní pojišťovnou, které se mohou lišit.

„Pouhé přisátí klíštěte nebo lehký průběh onemocnění většinou k výplatě pojistného plnění nestačí. U klíšťové encefalitidy bývá zpravidla vyžadováno potvrzení diagnózy neurologem, příslušná vyšetření a často také hospitalizace. Většina pojišťoven navíc požaduje, aby nemoc zanechala prokazatelné dlouhodobé následky přetrvávající několik měsíců. U lymské boreliózy bývají podmínky ještě přísnější a plnění zpravidla přichází až při pokročilém stadiu onemocnění se závažnými zdravotními komplikacemi,“ vysvětluje Petr Motáček.

Podle něj je také potřeba počítat s tím, že většina pojišťoven u připojištění závažných onemocnění uplatňuje čekací dobu, která bývá nejčastěji dva měsíce. Na trhu však existují i produkty, které čekací dobu neuplatňují.

Podle odborníků se vyplatí myslet nejen na připojištění závažných onemocnění, ale také na pracovní neschopnost, hospitalizaci a případné trvalé následky nemoci, pokud je pojišťovna nabízí. Právě dlouhodobá pracovní neschopnost nebo neurologické následky, jako jsou například poruchy rovnováhy či ochrnutí, mohou mít největší dopad na rodinné finance. Každá pojišťovna však tato rizika definuje odlišně, proto je důležité znát konkrétní podmínky sjednané smlouvy.

Léčba může zatížit i rodinný rozpočet

Vedle výpadku příjmů mohou rodinný rozpočet zatížit také výdaje spojené s léčbou a následnou rekonvalescencí. Jejich výše závisí na závažnosti onemocnění.

Mezi nejčastější náklady patří doplatky za léky a podpůrnou léčbu v řádu stovek až jednotek tisíc korun měsíčně, rehabilitace a fyzioterapie, které mohou při těžším průběhu vyjít na 20 až 60 tisíc korun za měsíc, doplatky za lázeňské pobyty nebo nadstandardní péči i psychologická či psychoterapeutická pomoc, pokud dlouhodobé zdravotní komplikace ovlivní psychický stav pacienta.

„Největší finanční zátěž často nepředstavuje samotná léčba, ale dlouhodobá rekonvalescence a výpadek příjmů. Proto doporučujeme nastavit denní dávku při pracovní neschopnosti tak, aby pomohla pokrýt rozdíl mezi příjmem a nemocenskou. Například člověk s čistým měsíčním příjmem kolem 40 tisíc korun může během pracovní neschopnosti pobírat přibližně 25 tisíc korun nemocenské. Odpovídající denní dávka z pojištění by proto měla činit alespoň 500 korun, aby výpadek příjmu významně zmírnila,“ říká Petr Motáček.

Prevence zůstává nejúčinnější ochranou

Základem ochrany zůstává používání repelentů, kontrola těla po návratu z přírody a v případě klíšťové encefalitidy také zvážení očkování.

Klíště sice měří jen několik milimetrů, jeho dopady ale mohou být výrazně větší. Vedle prevence proto odborníci doporučují nepodceňovat ani dlouhodobou finanční ochranu pro případ, že zdravotní komplikace omezí běžné fungování nebo pracovní život.