Fotka v mobilu, poznámky na papíře a po večerech zdlouhavé přepisování u počítače. Stavbyvedoucí, techničtí dozorové i projektoví manažeři běžně tráví hodiny čistou administrativou. Zápisy z kontrol či evidence vad je potřeba někde zachytit, přiřadit a předat dál. Často ale vznikají až po návratu do kanceláře a hrozí, že budou neúplné, nepřesné, nebo se do systému dostanou až se zpožděním.

Když se na stavbě objeví vícepráce a rozpočet začne nekontrolovaně růst, pozornost se často unáhleně upírá na samotné prováděcí firmy a pracovníky v terénu. Důvodů, proč k prodlužování a prodražování projektů dochází, je celá řada, avšak skutečná příčina bývá mnohem prozaičtější a systémová. Jako bývalý stavební inženýr jsem na staveništích zažil situace, které by lidem zvenčí přišly až neuvěřitelné. Na každém projektu se podílí obrovské množství subjektů a souběžně probíhá celá řada činností, takže prostor pro špatnou komunikaci či práci s neaktuálními daty je enormní.

Řízení dopravních staveb dnes znamená koordinaci desítek dodavatelů, tisíců úkolů a neustálých změn přímo na stavbě. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že digitální nástroje mohou celý proces výrazně zpřehlednit. Potvrzuje to spolupráce společnosti Architecna Engineering a digitální platformy PlanRadar při výstavbě nové tramvajové trati ve Florencii. Její výsledky nastiňují možnou budoucnost tohoto sektoru a přinášejí také inspiraci pro český trh.

AI agenti automaticky reagují ve chvíli, kdy projekt v PlanRadaru vyžaduje akci, bez čekání na dodatečný schvalovací krok. Rozhodování ale přitom stále zůstává v rukou lidí, kteří danou práci znají nejlépe.

Oficiální komunikační kanály kvůli své pomalosti selhávají – a to nejen ve stavebnictví, ale třeba i ve státní správě. Řešením chaosu v dokumentaci přitom není přísnější disciplína, ale lepší software.