Mezi nejdůležitější preventivní opatření patří zastavení přívodu vody a vypuštění vodovodního systému, stejně jako důkladná kontrola střešní konstrukce před zimním obdobím. „Nejčastější zimní škody registrujeme u neobývaných nemovitostí, kde prasklé vodovodní trubky či propadlé střechy způsobují škody v řádu statisíců korun,“ upozorňuje Irena Jakobová, pojišťovací specialistka ze společnosti FinGO.

„U rekreačních objektů dále představují významné riziko požáry způsobené nevyhovujícím stavem topných systémů. Naše statistiky ukazují, že až 30 procent zimních požárů vzniká právě kvůli zanedbaným revizím topných zařízení,“ doplňuje Jakobová.

Dále by majitelé neměli zapomínat ani na pravidelné kontroly objektu a jeho zabezpečení proti vloupání. Zvláštní pozornost je třeba věnovat také zabezpečení proti hlodavcům a dalším škůdcům, kteří v zimě častěji vyhledávají úkryt v neobývaných objektech. Majitelé by proto měli z nemovitostí odstranit veškeré potraviny, které by mohly hlodavce přilákat.

Od roku 2018 sice majitelé nemovitostí již neodpovídají za úrazy na přilehlých chodnících, stále však nesou odpovědnost za škody způsobené pádem sněhu či ledu z jejich střechy. Pro tyto případy je důležité mít sjednané odpovídající pojištění odpovědnosti.

Alarmující je fakt, že až 40 procent majitelů rekreačních objektů nemá své nemovitosti dostatečně pojištěné proti zimním rizikům. „Velkým problémem je podpojištění nemovitostí. S rostoucími cenami realit vidíme případy, kdy klienti mají desetiletí staré smlouvy s původními částkami, které už dávno neodpovídají současné hodnotě nemovitosti,“ upozorňuje Jakobová. Podpojištění klienti dostávají v případě pojistné události výrazně nižší plnění, než jaké by pokrylo skutečnou škodu.

Pro komplexní ochranu nemovitosti odborníci doporučují kombinaci pojištění nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti. Důležité je také pravidelně aktualizovat pojistné částky podle aktuální tržní hodnoty nemovitosti.