Změna by znamenala zásadní posun v tom, jak budou domácnosti renovace financovat. Zatímco dosud hrály hlavní roli přímé dotace, nově by stát především podporoval financování prostřednictvím bank a stavebních spořitelen. Ty by bezúročné úvěry poskytovaly jak se zajištěním nemovitostí, tak i jako nezajištěné úvěry dostupné širšímu okruhu domácností.
„Podle dostupných informací by stát hradil veškeré úrokové náklady úvěru. V modelovém příkladu by tak domácnost s půjčkou 1 milion korun, splatností 15 let a úrokovou sazbou 6 % zaplatila celkem přibližně 1,519 milionu korun. Z této částky by však 519 tisíc korun představovaly úroky, které by za klienta uhradil stát, takže domácnost by ve výsledku splácela pouze samotnou jistinu,“ ilustruje Jana Vaisová, specialistka na úvěry a financování bydlení ze společnosti FinGO.
Na podporu programu by měly být letos vyčleněny přibližně 4 miliardy korun. O zvýhodněné financování by mohli žádat majitelé rodinných domů určených k trvalému bydlení, a to jak na komplexní renovace, tak na dílčí opatření, například zateplení domu, výměnu oken a dveří, instalaci tepelného čerpadla nebo fotovoltaiky. Cílem programu je snížit energetickou náročnost bydlení a zároveň pomoci domácnostem snižovat výdaje za energie.
Program by měl být otevřen také pro společenství vlastníků jednotek a bytová družstva. Nízkopříjmové domácnosti by navíc i nadále měly mít možnost čerpat přímou dotační podporu. Ta by podle dosavadních informací mohla dosahovat až 250 tisíc korun na zateplení domu a až 150 tisíc korun na výměnu zdroje tepla.
„Pokud se program skutečně posune směrem k podpoře úvěrů místo přímých dotací, může to znamenat zásadní změnu v tom, jak budou domácnosti rekonstrukce financovat. Na jednu stranu to může otevřít prostor pro větší objem investic do energetických renovací, protože úroky z úvěru tvoří významnou část celkových nákladů. Na druhou stranu bude klíčové nastavení konkrétních podmínek,“ říká Jana Vaisová.
Podle ní může být novou výzvou především dostupnost financování pro domácnosti s nižšími příjmy. „Nízkopříjmové rodiny totiž nemusí na úvěr vždy dosáhnout, protože banky budou posuzovat jejich bonitu. Pokud by se nepodařilo nastavit program tak, aby byl dostupný i pro tyto domácnosti, může to ve výsledku znamenat i pokles počtu rekonstrukcí rodinných domů, které dnes často vznikají právě díky přímým dotacím,“ dodává Jana Vaisová.