Historická rychta stojí nad obcí nedaleko kostela a už z dálky působí jako přirozená dominanta krajiny. Po generace byla symbolem hospodářského a společenského života obce. Dnes je mimořádně cenným dokladem tradiční venkovské architektury Horní Hané. Areál je součástí vesnické památkové zóny a v roce 2002 byl prohlášen kulturní památkou České republiky. 

„Budovu rychty je možné z hlediska historického, architektonického i urbanistického označit za mimořádně cennou stavbu. Ve své hmotě si zachovala řadu autentických konstrukcí, řemeslných detailů i původních architektonických prvků. Veškeré materiálové a barevné řešení jsme konzultovali s odborníky památkové péče,“ popisuje Pavel Obrusník, hlavní stavbyvedoucí, stavební skupina HSF System.

Samotná usedlost představuje typický příklad vrcholné podoby tradičního hospodářského dvorce oblasti Horní Hané. Původně barokní rychta byla v polovině 19. století výrazně přestavěna a obohacena o novorenesanční fasádu. Obytný dům, chlév a stodola společně vytvářejí charakteristický polouzavřený dvůr s arkádovým náspím, jedním z nejvýraznějších prvků celé usedlosti.

„Když jsme rychtu poprvé viděli, okamžitě nás okouzlila svou atmosférou. Bylo jasné, že nejde jen o dům, ale o místo s obrovskou historií a duší. Od začátku jsme chtěli obnovit její krásu s maximálním respektem k tomu, co zde vznikalo před námi. Naším cílem bylo vrátit tomuto místu život a zachovat jej pro další generace,“ říkají Michaela a Petr Slívovi, investoři projektu.

Rekonstrukce byla vedena s mimořádnou citlivostí vůči historické hodnotě všech objektů. Vnější zásahy byly omezeny na minimum a soustředily se především do dvorní části areálu. Většina stavebních úprav proběhla uvnitř objektů, kde bylo nutné přizpůsobit dispozice současnému využití, aniž by utrpěl historický charakter stavby.

Zachovány zůstaly původní klenby, historické konstrukce a množství autentických detailů. Nové zásahy byly prováděny tak, aby přirozeně navazovaly na původní architekturu. Významná pozornost byla věnována například replikám historických špaletových oken. Nová okna vznikla podle původních předloh a byla vyrobena z nenapojovaného jasanového masivu. Vnější dveře, vrata i další prvky vznikly z dubového a modřínového dřeva. 

„Podobné stavby vyžadují maximálně citlivý přístup a obrovský respekt k původnímu řemeslu. Každý detail bylo potřeba pečlivě promyslet tak, aby se podařilo skloubit historickou autenticitu s požadavky současného užívání. Zachovat maximum původních konstrukcí a zároveň vrátit objektu plnohodnotný život byla pro celý tým velká výzva,“ uvádí Pavel Obrusník.

Velkou proměnou prošly také střechy všech objektů. Původní nevyhovující krovy byly nahrazeny novými konstrukcemi a stará azbestová krytina ustoupila nové šablonové krytině v grafitové barvě. Přesto zůstaly zachovány původní sklony střech i výška hřebenů, které významně dotvářejí charakter celé usedlosti. Nově se na střechách objevily také elegantní obloukové vikýře ve tvaru volského oka.

Ohleduplně upraven byl rovněž dvůr areálu. Zpevněné plochy tvoří tradiční kamenná štětová dlažba, která navazuje na historický charakter místa. Nezpevněné části byly zatravněny a doplněny střídmými sadovými úpravami. Zásadním prvkem dvora se stal nově vysazený strom doplněný okrasnými a užitnými rostlinami.

Renovace se dotkla také hospodářských budov. V bývalém chlévě vznikl společenský prostor s vinárnou, technickým zázemím a garáže. Původní klenby zde byly zachovány a očištěny tak, aby vynikla jejich autentická struktura. Stodola dnes slouží jako hospodářský objekt pro uskladnění techniky a nářadí.

„Obnovená rychta tak zůstává nejen významnou součástí historické struktury obce, ale také ukázkou toho, že i mimořádně cenné historické stavby mohou po citlivé rekonstrukci znovu plnohodnotně sloužit současnosti, aniž by ztratily svou autenticitu a jedinečné kouzlo,“ doplňuje Pavel Obrusník.