Společnost Greenbuddies vytvořila model české energetiky, který ukazuje, jakou roli budou bateriová úložiště hrát v elektrizační soustavě s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů. Výsledky naznačují, že i při zachování významné role jaderné energetiky bude Česká republika potřebovat násobně více baterií, než kolik jich má k dispozici dnes. „Dnes se řeší, jestli nebude baterií moc. Z našich výpočtů ale vychází pravý opak. Jsme teprve na úplném začátku a potřeba akumulace bude v budoucnu řádově vyšší, než kolik projektů se dnes připravuje,“ říká Tomáš Krejčí, hlavní analytik společnosti Greenbuddies.
Jak velkou kapacitu bude Česko potřebovat? Model vychází z hodinových dat spotřeby elektřiny v České republice za rok 2023 a modelových dat výroby fotovoltaických elektráren. Cílem bylo zjistit, jaká kombinace fotovoltaiky a bateriových úložišť by dokázala pokrýt spotřebu elektřiny v každé hodině roku. V extrémním scénáři, kdy by českou spotřebu elektřiny pokrývaly pouze fotovoltaické elektrárny a baterie bez využití jádra, plynu a uhlí, by bylo potřeba přibližně 398 GWp fotovoltaických elektráren a 774 GWh bateriových úložišť. Pro srovnání, celková kapacita bateriových systémů instalovaných v České republice se dnes pohybuje kolem 2 GWh. Potřebná kapacita by tedy byla téměř čtyřistakrát vyšší.
Reálný vývoj české energetiky počítá s významnou rolí jaderných elektráren. Pokud by byly k dispozici řiditelné zdroje o výkonu přibližně 6,7 GW, tedy zhruba na úrovni současných a plánovaných jaderných bloků, potřeba akumulace by výrazně poklesla. I v tomto scénáři by však Česká republika podle modelu potřebovala přibližně 98 GWp fotovoltaických elektráren a 243 GWh bateriových úložišť. To představuje zhruba 120krát více bateriové kapacity, než kolik je dnes v zemi instalováno.
„Baterie nejsou důležité pouze pro přesun elektřiny z denních hodin do večera. V budoucnu budou hrát zásadní roli při vyrovnávání výroby z obnovitelných zdrojů, zvyšování flexibility soustavy a snižování potřeby záložních fosilních zdrojů,“ vysvětluje Tomáš Krejčí, hlavní analytik společnosti Greenbuddies. V letních měsících budou baterie fungovat především v denním cyklu, kdy budou ukládat přebytky výroby ze solárních elektráren a následně je vracet do sítě. V zimním období však budou pomáhat překlenovat i delší období s nízkou výrobou obnovitelných zdrojů a přispívat ke stabilitě celé elektrizační soustavy.
V energetice se stále častěji objevují debaty o tom, zda nevzniká příliš mnoho bateriových projektů. Podle Greenbuddies je však český trh od podobné situace velmi daleko. Dnes je v České republice instalováno přibližně 2 GWh bateriových úložišť, zatímco modelový scénář s využitím jaderné energetiky ukazuje potřebu kolem 243 GWh. I kdyby byly realizovány všechny dnes oznámené projekty, výsledná kapacita by se pohybovala pouze v jednotkách gigawatthodin. Baterie dnes nacházejí uplatnění především na trhu služeb výkonové rovnováhy. S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů se však budou stále více prosazovat také v obchodování s elektřinou, optimalizaci spotřeby průmyslových podniků nebo stabilizaci výroby z fotovoltaických elektráren.
Současná vlna investic do bateriových úložišť podle společnosti Greenbuddies nepředstavuje krátkodobý trend, ale první fázi dlouhodobé proměny české energetiky. Potřeba akumulace bude růst společně s rozvojem obnovitelných zdrojů i postupující elektrifikací dalších sektorů ekonomiky. „Pokud chceme postupně zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů a současně zachovat stabilní a bezpečnou energetickou soustavu, bez výrazného rozvoje akumulace se neobejdeme. Současně vidíme, že investoři i energetické společnosti si tuto potřebu stále více uvědomují a trh s bateriovými úložišti bude v následujících letech velmi dynamicky růst,“ uzavírá Dan Štajner, obchodní ředitel společnosti Greenbuddies.
