Společnost Schneider Electric, globální lídr v oblasti energetických technologií, představila novou studii, která poukazuje na kombinaci faktorů urychlujících zavádění autonomních provozů v energetice a chemickém průmyslu. Výzkum mezi 400 vrcholovými manažery ve 12 zemích naznačuje výrazný nárůst důležitosti autonomie v nadcházejících letech.

Autonomní provoz znamená, že část řízení zařízení a procesů přebírají technologie, které dokážou samy vyhodnocovat data a podle nich upravovat provoz. V praxi to může být například situace, kdy systém automaticky nastavuje spotřebu energie, včas upozorní na blížící se poruchu nebo sám upraví chod zařízení podle aktuálních podmínek. Lidé přitom zůstávají v roli dohledu a rozhodují o důležitých krocích, zatímco rutinní řízení probíhá automaticky.

Třetina respondentů (31,5 %) označuje rozvoj autonomie za zásadní prioritu v horizontu pěti let, přičemž v desetiletém horizontu tento podíl roste na 44 %. Pouze méně než 5 % manažerů považuje autonomii za nízkou prioritu. Organizace zároveň uvádějí, že již nyní fungují v průměru na úrovni přibližně 70% autonomie provozu a do roku 2030 plánují dosáhnout zhruba 80 %.

Respondenti upozorňují na silné obchodní tlaky. Odkládání zavádění autonomních technologií podle nich vede k vyšším provozním nákladům (59 %), prohlubuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků (52 %) a snižuje konkurenceschopnost (48 %). Přesto existují i překážky – zejména vysoké počáteční investice (34 %), zastaralé systémy (30 %), odpor organizace ke změnám (27 %), obavy o kybernetickou bezpečnost (26 %) a regulatorní nejistota (25 %).

Studie Schneider Electric Global Autonomous Maturity Report ukazuje, že energetický sektor prochází zásadní transformací, v níž se propojují elektrifikace, automatizace a digitalizace. Prudce rostoucí poptávka po umělé inteligenci, zejména kvůli rozsáhlým cloudovým službám a datovým centrům, vytváří bezprecedentní tlak na energetické systémy. Do roku 2030 se očekává téměř zdvojnásobení spotřeby elektřiny na 1 000 TWh, což zvyšuje potřebu flexibilních, efektivních a odolných provozů.

V této souvislosti považuje 49 % manažerů umělou inteligenci za hlavní faktor, který urychluje zavádění autonomního řízení. Mezi další důležité prvky patří lepší kybernetická bezpečnost, cloudové technologie, digitální dvojčata, pokročilé řízení procesů a otevřená softwarově definovaná automatizace.

„Organizace po celém světě již nyní reportují provoz na úrovni přibližně 70% autonomie a plánují dosáhnout 80 % do roku 2030. Autonomie se rychle stává novým provozním modelem průmyslu. S rozvojem AI a rostoucím tlakem na energetické systémy se autonomní provozy ukazují jako klíčové pro odolnost a konkurenceschopnost. Nejde přitom o nahrazení lidí, ale o to, aby se mohli soustředit na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, posílit bezpečnost a rozvíjet dovednosti. Ti, kteří začnou s rozšiřováním autonomie už nyní, budou určovat, jak bude průmysl fungovat v příštích letech,“ uvádí Gwenaelle Avice Huet, výkonná viceprezidentka společnosti Schneider Electric.

Podle analytiků je přechod k autonomnímu řízení v energetice dál, než se původně očekávalo. Moderní otevřené automatizační systémy podle nich stojí za další vlnou inovací a pomáhají firmám zvyšovat efektivitu i odolnost provozu, a to při současném tlaku na spolehlivost, bezpečnost a snižování emisí.

Tempo zavádění autonomního řízení se liší podle regionů. Nejvíce pokročilé jsou státy Perského zálivu (například Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Katar) a některé asijské země. Nejrychlejší růst v příštích pěti letech se očekává v Severní Americe, zejména ve Spojených státech, a to díky vysoké výrobě i spotřebě energie a rychlému rozvoji datových center. Evropa postupuje stabilně, ale zavádění těchto technologií je zde pomalejší.

„Autonomní provozy mění způsob, jakým energetické a chemické společnosti řídí své závody. Schneider Electric a AVEVA patří k firmám, které tento posun vedou, a pomáhají zákazníkům, jako jsou Shell, European Energy, ADNOC nebo Baosteel, s jejich reálným nasazením. Propojením řízení procesů a energetiky od Schneider Electric s digitálními technologiemi AVEVA vznikají integrované softwarově řízené systémy, které poskytují přehled o provozu v reálném čase a umožňují digitální dvojčata využívající umělou inteligenci. Ta dokážou předvídat vývoj, přizpůsobovat se změnám a optimalizovat provoz s minimálním zásahem,“ uvádí Devan Pillay, president segmentu Heavy Industries společnosti Schneider Electric.

Konkrétní projekty tento trend potvrzují. V rafinerii Shell Scotford v Kanadě Schneider Electric modernizuje provoz pomocí otevřených automatizačních systémů, které umožňují flexibilnější a více automatické řízení. Ve výrobním závodě Kassø Power-to-X společnosti European Energy, který je prvním komerčně životaschopným závodem na výrobu e-methanolu na světě, umožňují Schneider Electric a AVEVA provoz čistých paliv s podporou umělé inteligence. Systém dokáže chod zařízení průběžně optimalizovat a zároveň umožňuje vzdálené sledování provozu.

Výzkum byl realizován ve spolupráci se společnostmi Censuswide a Development Economics a doplněn o poznatky analytika energetického trhu Gaurava Sharmy. Zahrnuje odpovědi 400 vrcholových manažerů ze čtyř regionů – Severní Ameriky, Evropy, Asie a zemí GCC – a doplňuje je desk research a rozhovory s odborníky z energetiky a chemického průmyslu.

Studie využívá model Autonomous Operations Maturity Model (AOMM) od ARC Advisory Group, který rozlišuje pět úrovní autonomie. Současná globální průměrná úroveň činí 3,52 z 5, tedy mezi pokročilým řízením a selektivní autonomií, což odpovídá přibližně 70% autonomii. Ambicí firem je do roku 2030 dosáhnout úrovně 4,02, tedy přibližně 80% autonomie, kdy systémy pracují autonomně v definovaných scénářích a lidé zajišťují dohled a optimalizaci.