Léto 2025 přineslo z pohledu Energy financial group (EFG) hned několik zásadních legislativních změn, které vytvářejí příznivější podmínky nejen pro rychlejší rozvoj biometanu, ale upravují také podmínky pro poskytování služeb výkonové rovnováhy (SVR) v Česku. Nový Plán odpadového hospodářství (POH), novela energetického zákona známá jako Lex Plyn a Akční plán podpory rozvoje využívání biometanu otevírají cestu k většímu využití biologicky rozložitelných odpadů, urychlují povolování nových zařízení a posilují atraktivitu investic do moderních energetických projektů.

Bruntál, Svitavy a Libina se od září staly součástí projektu „tridimgastro.cz“ společnosti Energy financial group (EFG). Ten zajišťuje separaci, svoz a recyklaci kuchyňského odpadu ve více než třiceti městech a obcích na Moravě a ve Slezsku. Díky zastupitelům a obyvatelům Svitav projekt nově funguje i v Pardubickém kraji. Vytříděné zbytky potravin jsou pak v bioplynových stanicích skupiny EFG nízkoemisně zpracovány na biometan, elektrickou a tepelnou energii.  

Za loňský rok se dodalo v Česku do distribuční sítě téměř 7 milionů m3 biometanu. Vyplývá to z údajů všech třech tuzemských distributorů. Měsíční dodávky biometanu do české plynárenské sítě pak aktuálně dosahují zhruba 1,2 milionu m3. To ale představuje jen zlomek tuzemského potenciálu. Biometan by podle nově schváleného vládního akčního plánu měl nahradit i více než 10 % současné spotřeby fosilního zemního plynu, dnes to však není ani 1 %. 

Podle aktuální mapy Evropské bioplynové asociace (EBA) a Gas Infrastructure Europe (GIE) vzrostla výroba biometanu v Evropě meziročně o 9 % a dosáhla celkové kapacity 7 miliard m3 ročně. Přestože počet biometanových stanic stoupl z 1 548 na 1 678 a objem soukromých investic se zvýšil na 28 miliard eur, rozvoj výroby včetně té domácí stále nepostupuje dostatečně rychle. Růst je přitom klíčový pro plán RePowerEU, který počítá s produkcí 35 miliard m3 ročně do roku 2030. 

Současná geopolitická situace znovu ukázala, jak nestabilní je globální energetická infrastruktura závislá na fosilních palivech. I pouhá hrozba uzavření Hormuzského průlivu, klíčového uzlu světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG), vedla k enormnímu růstu cen plynu po celém světě. Posílení domácí produkce z obnovitelných zdrojů by významně přispělo ke snížení závislosti na dovozu i k ekonomické stabilitě Evropy v době krizí.